Při pohledu na meteorologickou aplikaci mi včera drobně zaskočila oliva, protože 16 stupňů na konci února jsem opravdu nečekal. Nicméně řekněme si to upřímně – příchod jara poznáte i podle několika dalších neklamných znamení.

Sníh zmizí rychleji než poslední vánoční cukroví, slunce začne svítit tak odhodlaně, že vás donutí umýt okna (nebo aspoň zatáhnout závěsy, aby nebylo vidět, že jste je neumyli), a všichni kolem vás náhle získají pocit, že musí „začít žít“. Já osobně vítám konec sněhu s nadšením – hlavně proto, že už nemusím předstírat, že mě baví odhazování něčeho, co se druhý den vrátí v ještě větším množství. Jenže s prvním paprskem přichází i nový fenomén: zahradní aktivisté.

Ano, mluvím o těch hrdinech, kteří ve chvíli, kdy na trávníku ještě leží poslední ostrůvky sněhu, už startují sekačku. Nevadí, že tráva je spíš ve fázi „zimní deprese“ než „jarní exploze“, nevadí, že kolečka sekačky projíždějí břečkou připomínající obsah kadibudky na chalupě po prababičce – důležité je sekat. Horlivě, odhodlaně, s výrazem muže (nebo ženy), který právě zachraňuje svět před přerostlou pampeliškou. A já je pozoruju z okna, v ruce hrnek s kávou, a říkám si, že jaro je krásné období. Období nových začátků, slunce, zpěvu ptáků… a zvuku motoru sekačky v neděli v osm ráno. A taky toho neviditelného sociálního tlaku, abych přestal dělat Zagorku, oprášil sekačku a pustil se do toho taky.

Ale já mu zatím stále odolávám a jediné, do čeho jsem se pustil, je kniha Moje drahá Jane od Ilsy Madden-Mills (když píšu tohle jméno, pokaždé se osmkrát ujistím, že ho píšu správně, a stejně ho pokaždé zvorám), druhá kniha volné série The Darlings (pro úplnost, první byla Moje drahá nevěsta).

Kdyby se člověk zcela náhodně zeptal, co se může stát, když single máma s podnikatelským duchem potká hvězdu amerického fotbalu, odpověď by byla „pravděpodobně pořádná romantická jízda“. A přesně to člověk dostane v téhle knize. Hrdinka Jane Darlingová (už jen její jméno zní jako někdo, kdo by klidně nosil andělská křídla a amorkovské oblečení téměř kdekoliv) se snaží rozhýbat svoji novou službu pro hledání lásky – a proto se ocitne v nejméně očekávaných a někdy i ne úplně příjemných situacích. Jenže její „frenemy“ (ne zrovna nejlepší kamarád) je quarterback Jasper Jannich – sportovec, kterého celý svět miluje (kromě Jane, která si na něj vždy dává pozor a nemá pro něj laskavého slova), který ji z jednoho takového průšvihu vytáhne – a pak se, světě div se, stane zákazníkem její agentury. Jenže ač mu Jane dohazuje jednu fantastickou kandidátku za druhou, nějak se vždy přihodí, že večer skončí spolu oni dva.

Chemie mezi nimi je, jako když člověk mixuje perníkové latté (to úplně nemusím) s pořádnou špetkou chilli (to naopak můžu moc) – někdy sladká, někdy pálivá a často úplně nečekaná. A konečně jim oběma dojde, že to oni spolu mají skončit, že jsou si určeni. Ale pak samozřejmě nastoupí spousta problémů, spousta nedořečených věcí a spousta ale…

Autorka si svoje „sportovní romance + enemies-to-lovers“ tropy užívá s nefalšovaným nadšením a humorem. Je to ideální volba, pokud hledáte něco, co vás rozesměje, rozbuší srdce a připomene, že nejlepší zápasy se neodehrávají na hřišti, ale v srdci. Pokud tedy rádi čtete moderní romantiku s vtípky, trochou napětí a silnými postavami, Moje drahá Jane je přesně ta kniha, kterou si můžete dát k večernímu relaxu doma na gauči.

Mějte se krásně, užívejte jaro a hodně čtěte!